Narodil se, když stavěli divadlo...

20.01.2013 00:00

Rozhovor pana Ing. Miroslava Houštěka pro Náchodský deník.

Už mám svůj věk a horší to je i s pohybem, a tak režírovat větší projekt je pro mě už dosti namáhavé a složité. Proto jsem se rozhodl, že se už do další větší práce pouštět nebudu. Bez divadla si ale život nedovedu představit, a tak třeba udělám něco menšího, veselého. A nebo budu alespoň nápomocen mladším kolegům," říká o svých budoucích plánech v divadle hronovský režisér Miroslav Houštěk.

Koníčku věnoval celý život

Ten se tady narodil v roce 1929. Zrovna v době, kdy se na náměstí začínala stavět budova Jiráskova divadla. Byl to snad osud, že právě divadlo se nakonec stalo jeho celoživotním koníčkem. Ač vystudoval elektrotechniku, pokoušel se i o studium jak na divadelní, tak i filmové akademii. Protože však nebyl přijat, vrhl se do vln divadla amatérského.

„S divadlem jsem začínal jako mladík v roce 1946, to jsem byl jako herec. Do režírování jsem se pustil až v roce 1951. Jelikož jsem na uměleckou školu nebyl přijat, tak jsem zkušenosti sbíral od starších kolegů a dost jsem toho i okoukal," vzpomíná Houštěk.

V šedesátých letech byl spoluzakladatelem Náchodského studia mladých, kterým prošlo během deseti let sto mladých lidí a dvě inscenace studia se dostaly až na Jiráskův Hronov. V té době založil také Hronovský kabaret mladých.

Mocipáni mu divadlo zakázali

„Pro satirické texty, které jsem psal, ale přišel od mocipánů zákaz pracovat s mládeží, jenž se v době normalizace rozšířil i na režijní práci. Na Jiráskův Hronov jsme měli nastudovanou hru Zákon zimního tábora a těsně před uvedením se zákaz rozšířil i na herectví. To za mě tenkrát musel nastoupit Miloslav Benda, který tuto hru režíroval. To bylo těžké období. Po několika letech, když se situace uklidnila, jsem se pustil do další práce. Jen na plakátech se muselo vždy uvádět jiné jméno nebo, že režii dělal kolektiv, tak jak to bylo v té době běžné. Zákaz platil až do roku 1989, kdy jsem se zase plně pod svým jménem pustil do práce," líčí hronovský herec a režisér.

V divadle také přespával

Divadlo je jeho druhým domovem. „Stalo se, že několikrát jsem tady i nocoval. Během té doby se tady vystřídalo hodně lidí, ale vždy tady byl skvělý kolektiv, který držel při sobě. Hlavně v dobách totalitního režimu, kdy jsme se jeden na druhého mohli spolehnout, to jsme tady byli taková uzavřená komunita. V dnešní době je problém, že hodně lidí je pracovně vytíženo a na zájmovou činnost už jim mnoho času nezbývá. Když to však člověk dělá s láskou, tak si vždycky nějaký volný čas najde a nelituje toho," říká Miroslav Houštěk, který za svou kariéru zrežíroval kolem čtyřicítky her. Kolik jich přesně bylo, to už nedovede spočítat.

Všichni herci ze sebe při premiéře jeho posledního režisérského dramatu vydali maximum, a tak měla Pygmalion u diváků, kteří zcela zaplnili hlediště, velký úspěch. Dokázali to mohutným závěrečným potleskem, což bylo i velkým oceněním práce režiséra. Nezbývá, než popřát hodně stejně zdařilých repríz.

Autor: Jiří Mach